Zatápění v kotli VIADRUS U26 odshora
Kamarád, který má stejný kotel jako já, mi poradil, abych zkusil zatopit tak, že vyčistím kotel, nasypu do něj uhlí a nahoře na tom uhlí rozdělám s třísek oheň. Pak, že už k němu nemusím několik hodin chodit. Moc jsem tomu nevěřil nicméně jsem to po příjezdu z práce v cca 17 hodin zkusil. Bohužel jsem však zavřel klapku do komína a dolní dvířka moc brzy.
Po hodině byly radiátory pořád studené. Začal jsem kamaráda proklínat a představovat si jak se mi teď v hospodě směje, jak mě napálil. Vzteky jsem ani už nešel do kotelny a nalil jsem si panáka Tulamorky a pak ještě do druhé nohy, což mě uklidnilo až jsem usnul. Po půl hodině odpočinku koukám jak se vlní záclona nad radiátorem. Tak jsem vyletěl z kanape, šáhnul na radiátor a málem jsem se opařil. Začal jsem radostí tancovat s tou záclonou. Ke kotli už jsem opravdu nemusel. Protože jsem ho naložil opravdu zdatně (až po spodní okraj dvířek), vydrželo teplo při venkovní teplotě okolo +5C° až do rána.
Od té doby jsem si začal s kotlem hrát a laborovat.
Obr. 1 - S koupí našeho domečku jsem zdědil i tohoto krasavce - VIADRUS U26 6-ti článek - 30kW
Obr. 2 - Vyčistit od popela a moc to nepřehánět
Obr. 3 - Vyčistit od popela
Obr. 4 - Naložit vyčistěný kotel - hnědé uhlí
Obr. 5 - Naložit vyčistěný kotel
Obr. 6 - Naložený kotel - 8 lopat = 30kg hnědého uhlí
Obr. 7 - Naložený kotel - 8 lopat = 30kg hnědého uhlí
Obr. 8 - Rozdělat oheň nahoře na hromadě uhlí
Obr. 9 - Rozdělat oheň nahoře na hromadě uhlí
Obr. 10 - Jako bonus k tomu všemu naprosto bez čmoudu - sousedi se ptají jestli vůbec topíme :- )
Narychlo jsem si zbastlil z mého oblíbeného Arduina displej pro sledování tří různých teplot. Měřím teplotu vody v radiátorech, teplotu vzduchu v obývacím pokoji a teplotu venkovní.
Obr. 11 - TFT LCD displej 3,2" zobrazující teploty
Zobrazované hodnoty teplot mění svou barvu v závislosti na aktuální teplotě. Např. teplota vody v radiátoru, když dosáhne 40C° změní barvu do fialova a pokud přesáhne teplotu 50C° změní barvu do červena. Jediný důvod k tomu barvení je moje slepota na dálku. Od kanape je displej moc daleko a musel bych k němu vstávat, abych ho přečetl.
Obr. 12 - Bastl - rychlé, hnusné, ale účinné a fungující
Obr. 13 - Detail přichycení čidla teploty k radiátoru - hnusné, ale rychlé a účinné
Bastl na měření teplot se skládá z Arduino MEGA 2560, tří digitálních čidel teploty DS1820, obvodu RTC, Bluetooth modul, LCD TFT displej 3,2" a modulu čtečky SD karty. Vše se dá velmi levně koupit na eBay nebo drážeji na Aukru.
Obr. 14 - Schéma zapojení bastlu na měření teplot, jejich zobrazení na displeji, jejich ukládání do souboru na SD kartu a jejich odesílání přes bluetooth modul do mobilního telefonu.
Obr. 15 - Surové data v souboru DATALOG.TXT přímo s SD karty
Obr. 16 - Data převedena do EXCELu kde je možné s nimi dále pracovat např. vytvářet grafy
Obr. 17 - Graf vytvořený z naměřených teplot během dvou dnů 30.12.2014 - 31.12.2014.
KLIKNI NA GRAF PRO ZVĚTŠENÍ
Náš domek má celkem slušnou tepelnou setrvačnost. Nicméně má přes 200m2 a při stávajích starých oknech i odpovídající tepelnou ztrátu 30kW. Celkově však topnou soustavu ovlivňuje velmi mhoho faktorů.
1. Počasí. Samozřejmě záleží na venkovní teplotě, ale vypozoroval jsem, že už není až tak velký rozdíl mezi tím jestli je -5C° nebo -10C°. Zaleží, ale i na tlaku vzduchu, na oblačnosti atd.
2. Kotel. Samozřejmě záleží na tom jak je kotel vyčištěn. Dále záleží na nastavené teplotě na kotli a na nastavení klapky komína.
3. Palivo. Mám vyzkoušené pouze hnědé uhlí, což je samozřejmě nejlevnější sračka na trhu. Záleží i na množství naloženého uhlí. Mám vyzkoušeno, že 8 lopat (přesně 30kg uhlí) je ideální pro rozhoření pouze za pomoci primárního vzduchu (spodní dvířka otevřená). Více lopat už však musí být podpořeno sekundárním vzduchem (kolečko v přikládacích dvířkách).
Z výše uvedených důvodů se těším až stopím hnědé uhlí (i proto že z těch 8-mi lopat je 18-ti litrový kýbl plný popela) a koupím si uhlí černé. A moje výpočty slibují ještě lepší výkony mého kotle:
Výhřevnost hnědého uhlí je cca 17,5MJ/kg 1kg hnědého uhlí je tedy 4,9 kWh mých 8 lopat je 30kg uhlí a to je 150kWh 150kWh/30kW(výkon kotle) = 5hod.
Tyto výpočty naprosto přesně odpovídají mému skutečnému stavu jak odhalil spojnicový graf sestavený z naměřených hodnot tří různých teplot.
Výhřevnost černého uhlí je cca 30,1MJ/kg 1kg černého uhlí je tedy 8,6 kWh mých 8 lopat je 30kg uhlí a to je 258kWh 258kWh/30kW(výkon kotle) = 8,5hod.
Při topení černým uhlím mi při naložení 8-mi lopatami uhlí (30kg) vydrží teplo místo 5-ti hodin skoro 9hodin. Pokud dám však lopat 10 což je 37kg uhlí vydží kotel dávat teplo bez jakékoliv obsluhy (kromě zátopu) skoro 11hodin!!!
Pokud člověk topí "postaru" tak přikládá každé dvě hodiny, čímž samozřejmě čudí do kotelny i do ovzduší a je slušným otrokem. Při zátopu odshora však pouze naloží, rozhoří třísky na uhlí a už se o kotel nestará. Nezbývá než poděkovat za dobrou radu mému kamarádovi.
Protože lenost je pokrok lidstva, naprogramoval jsem si aplikaci do mobilu, která mi přes bluetooth modul posílá z Arduina do mobilu aktuální hodnoty všech tří naměřených teplot. Já už nemusím vstávat z kanape a chodit k displeji dívat se na naměřené údaje.
Dnes už vím, že pokud teplota vody spadne na 40C°je nejvyšší čas jít přiložit, pokud tedy vůbec potřebuji přikládat. Většinou nechám kotel vyhořet a pak zatápím znova.
Obr. 18 - Moje aplikace TEMPERiNO
Obr. 19 - Aplikace, která pouze přijímá data po sériové lince přes Bluetooth modul a zobrazuje je.
Díky zatápění odshora mě topení moc neobtěžuje, dokážu si představit, že když jednoduchý systém s jedním čerpadlem a pouze primárním okruhem, změním na systém primární s akumulační nádobou (odhaduji tak 1000 litrů) a sekundárním okruhem (radiátory), že bude systém ještě více vyladěný.
Avšak jediné co mi hodně vadí je popel. Popel a prach z něj je všude. Z tohoto důvodu uvažuji o tepelném čerpadle.